středa 10. února 2016



17. Sraz Cyklobandy Hradec nad Moravicí, kemp Kajlovec 22. - 25. 5. 2014

Fotogalerie:


Pro uspořádání jarního srazu jsme si Zdeněk a já a Asterix vybrali moc hezké prostředí v kraji v okolí zámku v Hradci nad Moravicí. V přípravě a výběru tras pro sraz jsme samozřejmě neprojeli všude, to ani náhodou, pro dva dny našeho ježdění na srazu to ani nebylo potřeba.

Důležitým kritériem bylo vybrat co nejrovinatější trasy. To vzhledem k tomu, že mezi naše plány patřilo smělé odhodlání ujet vůbec první cyklobandí stovku na srazech. Dnem zaslíbeným pro tento záměr vyčleňujeme pátek a na sobotu pro jistotu jsme si dali do merku něco kratšího a hlavně ne moc kopcovitého. Kdekdo si možná řekne, že ujet sto km není nic, kvůli čemu by stálo za to vést tolik řečí. Je však nutno brát v úvahu, že jsme velice věkově i výkonnostně různorodá skupinka cykloturistů. 



Nejmladší se ještě vozí v cyklo vozíků a nejstarší paní je přes šedesát. Naopak o nejstarším pánovi se raději blíže ani nezmíním, neboť by kuriózně pošramotil sebevědomí mnohým, o hodně mladším adeptům cykloturistiky. V místě našeho ubytování v kempu Kajlovec, jenž leží kousek nad Hradcem, se začínáme pomalu sjíždět již od čtvrtečního odpoledne. Já, Zdeněk a Radek jako obvykle přijíždíme jako nemotorizovaní již rovnou na kolech, zbytek Cyklobandy auty. Po ubytování se rozbíhá společná volná zábava, zpočátku u ohniště při opékání párků a později v zázemí hlavní budovy kempu. Slaví se mé padesátiny, o to větší důvod zábavu protáhnout o kousek déle. Ale ne o moc, ráno nás čeká výše zmíněná stovka. 


Páteční den nás přivítal prima sluníčkem, což se nám pro náš záměr moc hodí. Z kempu vyjíždíme kolem deváté. V Hradci se napojujeme na cyklotrasu č. 551 a nabíráme hned zkraje slušné tempo, neboť až do Opavy to máme podél řeky Moravice prakticky stále z kopce. Průjezd Opavou je díky cyklostezce č. 55, orientované z velké části po nábřeží řeky Opavy celkem bez komplikací. 


I za městem stezka následuje tok této řeky a to proti jejímu proudu. Jeho "lenost" svědčí o tom, že stoupání to nebude nijak znatelné a cesta nám opravdu hladce ubíhá. Na řeku máme sem tam možnost vidět, pokud nejsou její břehy zarostlé vrbami či jinými náletovými stromy. Stezka se ale směrem na Krnov nedrží zuby nehty toku řeky, ale dost často od ní "odbíhá". Jeden takový úsek je ve Skrochovicích, kde se kolem 11°° zastavujeme na vcelku brzký oběd. 



Další zastávku si děláme u Petrova rybníku před Krnovem. Rybník byl pro část cyklobanditů místem pro otočku, i tak už měli najeto kolem 40 km, hlavně děti si zvedli sebevědomí, kolik že km dokázali už dneska ujet. Ráno nás z kempu vyjelo 18, dál do Města Albrechtic nás pokračuje sedm. I zdejší cyklostezka je vedena kolem řeky, pro změnu Opavice. 


Udržované břehy řeky nám dovolují na mnoha místech pohledět na její tok a dá se říct, že cesta jej dost kopíruje. Někde před Městem Albrechtice naše tachometry "hlásí, že máme ujeto 50 km, což značí, že půlku stovky máme ujeto. Jelikož je předpoklad, že zpátky pojedeme stejnou trasou, tak by nám první cyklobandí stovka neměla uniknout. Byla by velká náhoda, aby zrovna v místě "poloviční konečné" byla nějaká hospůdka, abychom to trošku oslavili. Proto jenom poctivě posvačíme a obracíme kola nazpátek.


V Krnově náhodou potkáváme Asterixe, který ještě musel do práce. Ještě nemá sbaleno, tak nás rychle opouští s tím, že nás cestou do Opavy dojede. My zase stíháme skupinu cyklobanditů, která se vracela od Petrova rybníku.

Mají za úkol vyhlédnout nějakou prima hospůdku poblíž Opavy a tam si dáváme scuka. U hospůdky ale až o malinko později, neboť děti zaujal zdejší lanopark a tak zapomněli na únavu a vyběhli vesele skotačit. Rozcvička jim dokonale pomohla, dojezd do kempu a završení svých 80 km zvládli bez reptání a s bravurou. A nás sedm si tu stovku taky pěkně dotočilo do posledního metru.



Sobotní trasa se nese ve znamení zámků. Těch je v okolí Hradce povícero, samotný Hradec nevyjímaje, možná dokonce může mít přívlastek ze zdejších nejkrásnější. Pro jeho "dobití" si vybíráme boční turistickou lesní cestičku, vedenou serpentinami až k zámku. Na jeho nádvoří si dáváme rozchod a každý si jde, za čím jej nejvíce srdce tahá. 


Opět i dnešní den prima svítí sluníčko, tak procházka má ten opravdu správný šmrnc. Po prohlídce převážně venkovních prostor ještě na chvíli prošmejdíme na kolech prostory parku pod zámkem. Stezka v parku nás vyvedla až do centra Hradce, odkud to je jen na skok na cyklostezku č. 551. Po ní si to mašírujeme až do Branky u Opavy, kde odbočujeme doprava přes most směr Raduň. V cestě nás čeká menší kopec, ale dostává se nám za to pohledu na moc povedenou stavbu v pěkném prostředí u rybníku. Zdejší zámek lze bez přehánění zařadit do kategorie pohádkových a taky že se mu dostalo od nás patřičné úcty ve formě počtu vyfocených snímků.



Po potěše duše odkládáme kola u blízké hospůdky, kde řešíme, zda rychle pokračovat cca 9 km před příchozí bouřkou k dalšímu zámku v Kravařích a nebo bouřku přečkat v hospůdce. Nakonec převáží jistá rychlá časovka před nejistě dlouhým vysedáváním v hospůdce, byť sympatické. Do Kravař přijíždíme s prvními kapkami deště, hnaní docela slušným větrem. 


Část cyklobanditů stihla dorazit akorát včas do restaurace, kde jsme měli zamluvený oběd, část která v tom menším zmatku následovala mne, si zajela o cca km dále a musela přečkat přeháňku ukryta v zastávce autobusu. Můj nechtěný navigační kiks si pak děti vyložili po svém, když rodičům sdělili, že dnes se už sprchovat nemusí, jednou stačilo. K dobrému obědu jsme pak jako bonus obdrželi od matky přírody nečekané vyjasnění. Díky tomu se i příjemně oteplilo, takže jsme mohli opět jet jen v kratší variantě oblečení. Pohled na oblohu nám říká, že se není třeba bát deště a tudíž máme dost času na pomalou obhlídku zámku v Kravařích, kam jsme se přemístili z restaurace. K zámku patří i rozlehlý, velice pěkně udržovaný park, jenž protíná cyklostezka. Po ní objíždíme celý park a pomalu míříme do Velkých Hoštic. 




Zdejší zámek již není tak honosný, jako ten předešlý, přesto je krásně zrenovovaný a je se na co dívat. Zde zastavujeme ale jen krátce, vzhledem k malinké rozloze zámku máme venkovní prohlídku za chvíli zvládnutou. Po cyklotrase mezi poli a kolem řeky Opavy se dostáváme opět na předměstí Opavy. 


Zde rádi využíváme občerstvení u kruhového objezdu na výpadovce na Hradec. Není kam spěchat, času máme dost, program tras máme vyplněný a do večera daleko. Únava z krátké a nepříliš kopcovité trasy tudíž skoro žádná, spokojenost sama. Po této siestě pro návrat cyklostezkou ke kempu střídáme jména řek, když měníme Opavu za Moravici. 



Byť jsme jeli včera tento úsek 2x a dnes jednou, opravdu neomrzí. Rádi dovedeme ocenit klidné prostředí kolem řeky a hlavně mimo jakýkoli automobilový provoz. Není od věci si postesknout, že totéž nás nečeká i od centra Hradce ke kempu. Ale naštestí jsme objevili již dříve boční cestičku, takže rušnou silnici č. 57 projíždíme jen v úseku cca 900m. 


V průběhu sobotního večera zalila náš kemp pořádná dešťová vlna, ale to nám již nevadilo. Sedíme si pěkně v suchu ve společenské místnosti kempu, koukáme na právě probíhající MS v hokeji a probíráme čerstvé dojmy z celkem povedeného srazu. Bylo dobře, víme, že příště bude minimálně stejně a je na co se těšit ....jako pokaždé.

Žádné komentáře:

Okomentovat