středa 14. října 2015

Za východem slunce na Lysou 08'           105 km                  odjeto 13. - 14. 6. 2008
 


Zhruba týden před konáním akce "Za východem slunce na Lysou horu", jsem si  udělal malý výlet na Visalaje  s cílem vyfotografovat západ slunce nad Lysou. Takový pohled mi totiž v mých albech chybí. Buď mám zachyceny východy a nebo západy slunce z Lysé, ale tato kombinace mi schází. Takto ani Lysá hora nebude ukrácena zájmu a já získám představu, jak by to mohlo za týden v sobotní brzké ráno vypadat. Jen místo siluety Lysé tam bude hřeben kopců kdesi daleko na Slovensku. A nebude ve hře západ slunce, ale jeho východ. 

Malý detail kdy je vyfocen západ a kdy východ snadno pominu, na některých fotkách někdy lze hodně těžko určit, zda byly pořízené ráno či večer. Zážitek se západem slunce na Visalajích byl moc prima. Dal slušný základ tomu, abych opět i letos přijel v noci do Beskyd a zúčastnil již 10. ročníku "Za východem slunce na Lysou horu". Některé předchozí ročníky jsme kvůli počasí vynechal, ale jsou i věrní, kteří ji doprovázejí každým rokem. Bez ohledu na počasí, ať bylo jakékoli, nevadil jim ani "nevýchod" slunce. Znovu a znovu pokoušejí štěstíčko s nadějí, že teď to možná s tím sluncem vyjde. A když ne, i tak mají o skvělý noční zážitek více. Nebudu zastírat, že zdařilý východ slunce je zkrátka něco jako loterie.  Vyjde..nevyjde, vyjde napůl zpoza mraků? Protože se na Lysé často rychle mění počasí, tak ani jasná noční obloha nemusí být jistotou, že po rozednění se ukáže na obzoru očekáváný oranžový "kotouč" sluníčka. 



Ať to dopadne tak nebo tak, nezaznamenal jsem nikoho, kdo by spílal na to, že se tahal v noci s kolem nahoru na Lysou, když se očekávané ranní "představení" jaksi nekonalo.  I když možná si to občas někdo říkal  potichu sám pro sebe. To nevylučuji. Někdy totiž ty podmínky tady bývají dosti kruté. Nejhorší je, když v průběhu noci začne pršet. Člověk se tím pádem nedočká východu slunce a ví že se navzdory dešti musí nějak dostat dolů. Sjíždět při teplotě 0°C ráno z Lysé, promočený do nitky, to není žádná slast.A teď k samotnému nočnímu výjezdu na Lysou. Z Havířova vyjíždím na kole něco kolem 21.30 hod. Před půlhodinkou jsem z okna domova stihl zaregistrovat moc pěkný západ slunce nad Ostravou. Šance že se stejně romanticky ukáže za několik hodin na opačné straně obzoru, tu tedy je. Ale do rána je ještě daleko. Zatím nocí projíždím vesnicemi z Havířova přes Vratimov - Paskov - Sviadnov směr Frýdek - Místek. Po cestě "potkávám" dnes dlouho otevřené hospody, ve kterých se hlučně projevují fandové u TV obrazovek při sledování jednoho ze zápasů fotbalového ME. Přemítám, že pokud je cyklo národ i národem fotbalovým, což asi je, nastane pro mnohé zájemce jisté dilema. Zda se dívat v hospodě, resp. v pohodlí domova na atraktivní fotbal a nebo toulat se nocí na kole? Hm. Může se nakonec stát, dorazí tím pádem víc ženských než chlapů. 


 

Ale po příjezdu na sraz akce před nádraží ve FM zjišťuji, že se rozhodně nebudu muset převahy ženských bát. Také mnoho mužů a kluků se rozhodlo oželet nejen utkání Nizozemsko - Francie, ale i potencionální sladký spánek. Asi od 23°° začíná symbolická prezentace, kdy "měníme" s pořadateli symbolické startovné (30Kč) za poukázečku na tombolu + tatranku. Tatranka se hodí, cestou nahoru každému vyhládne a tombola, byť skromná, ve formě drobného dárečku také potěší.


Po prezentaci spolu s dvěma kamarády z Cyklobandy (Regec a Zdeněk) stíháme ještě zajít na jedno do blízké hospůdky. Mezitím už někteří pomalu ve skupinkách vyjíždějí na trasu. To bylo někdy po čtvrt na dvanást. Naše skupinka, která se ještě před samotným výjezdem rozrostla o kolegu z práce Jirku a jeho kamaráda Česlava, se vydává na trasu o chvilku později, v "hlavním peletonu". Tak je to přece jen nejlepší. Jirka a Česlav jedou noční Lysou poprvé, tak se snažíme s Regecem a Zdeňkem v průběhu jízdy trošku "zasvětit" do atmosféry kolem".
Trasa není pro nikoho pevně daná, je na každém, kudy mu to nejlépe vyhovuje. Hlavně dojet ve zdraví a s úsměvem. Některé skupinky jedou z Frýdku do Dobré po cyklostezce, některé do toho samého místa rovnou po hlavní silnici, která je již v těchto hodinách docela pustá. My se rozhodujeme pro hlavní i proto, že je zatím dobře osvětlená pouličními světly. Že osvětlení bude směrem k horám ubývat, je nám jasné. Z Dobré už většina jede po hlavní přes Nošovice, Vyšní Lhoty, Raškovice až do Krásné. Tento úsek jede naše skupinka bez zastávky, s plánovanou pauzou počítáme až na rozcestí na Lysou - Papežov. 


Dobře naladěni sledujeme, jak na tmavé cestě před námi ve skupinkách či jednotlivě bliká obrovská koncentrace červených blikaček a ve stejném gardu to platí i o bílých či modrých  světlech na silnici za námi. To bylo moc prima pokoukání. Vypadá to zajímavě a možná by to bylo ještě víc atraktivní, kdybychom vyjeli všichni naráz, resp. měla většina stejné tempo. I tak už náš průjezd v malých skupinkách vyvolával nadšený ohlas a povzbuzování různé omladiny z míst kolem cesty, jenž vyrazila do noci za zábavou jiného druhu než my. Když jsem u toho "koukání", musí se ale koukat hlavně před sebe, aby kolo nevlítlo do nějaké díry. Nutno přiznat, že výtluků na této silnici ubylo, ale po další zimě tomu může být zase naopak. Naštěstí tuto noc úraz nebyl hlášen žádný.

Pauzu u rozcestí na Lysou - Papežov (krátce po 1°°) využíváme na posilnění a zbavení se přebytečné "tekuté zátěže". V neposlední řadě i na sundání části oblečení, v náročném stoupání na Lysou postačí tenčí vrstva. Pro odlehčení ještě věnujeme pohled obloze, kde se krásně třpití hvězdy, najednou máme pocit, že jsme jim blíže než ve městě. Pauza  nám padla vhod, ale ne každý si ji dopřál. Někteří  se pustili do Lysé hned "zostra", bez zastávky. Nevím, zda to byli později výše právě tito jedinci, které jsme pak potkali, jak pokorně tlačili kola vedle sebe. Inu i cykloturistická akce jde "přepálit". Potkali jsme na Lysé ale jiný zvláštní "úkaz". Jeden maník nám těm, co jsme ještě stále jeli v sedle kol, pořádně pošramotil sebevědomí. Šel vedle svého kola rychleji, než my jsme vůbec jeli. Takže správný a nejvýhodnější způsob přepravy na Lysou  je tak trochu sporný. 



Není divu, že nám radost působí každé nové a vyšší číslo, značící km, namalované na silničce. Zdolávání výškových metrů nám společně zdárně ubíhá, je s kým pokecat, pokud nám dech ještě stačí. Navíc další dobrou akvizicí je to, že nebe nad námi je dál poseto snad milióny hvězd. Ono je vlastně poseto pořád, ale důležité je, že mezi námi a nimi nejsou žádná oblaka. Tento pohled slibuje možnou naději, že východ slunce může být takový, pro jaký si všichni přejeme, tedy se vší parádou. 


Ale že je hezky v noci, nemusí platit ráno, to jsem už zažil několikrát. Jak bych to tušil, o dvě desítky minut později se objevily z ničeho nic černočerné chmury, působící na zatím hvězdnaté, noční obloze dosti strašidelně. Korunou všeho byl úsek nad sedmým km, kdy vjíždíme do neproniknutelné bílé mlhy, jenž s přibývající nadmořskou výškou ještě sílila. Nepotěšila nás tím vůbec a navíc kvůli ní ani nešlo pořídit obstojné fotky na vrcholu. Nezbylo než se honem zdekovat do Šantánu, resp. do Plesnivky, kde bylo hodně příjemně a hlavně teplo. Venku na vrcholu panovala teplota jen kolem +2°C a tak se azyl věru moc hodil. 


Plesnivka - dle obsazenosti stolů uvnitř chaty a délky fronty před pultem lze snadno odečíst, kolik cyklistů bylo nahoře rychleji než my. Jistě, někteří vyjeli z FM dříve než my, někteří mají lepší kondici, ale zasloužené pivečko po výjezdu nám ovšem chutná stejně výtečně. Čekání ve frontě si krátíme vyzvednutím certifikátu. Certifikát tvrdý papír formátu A5 v potisku mající název dnešní akce a se jménem toho, kdo si jej zasloužil. Maličkost, která  dodává nočnímu výjezdu trošku výjimečný punc. Při vyzvedávání certifikátu probíhá zároveň neformální tombola, kdy si od jedné z členek organizačního týmu (slečny Jany)  můžeme vybrat cokoli z nabízených drobných pomůcek pro cyklisty. 


Na výběr je třeba souprava na lepení nebo montpáky, zvonky a pod. I tombola je tedy svým způsobem výjimečná. Hlavním suvenýrem ale pro tento večer se staly trika, vyhotovené k příležitosti 10. výročí nočních výjezdů na Lysou. Jejich symbolický počet 10 ks byl hravě rozebrán, poslední kus ulovil kolega Zdeněk. V době našeho příjezdu (kolem 2°°) byla Plesnivka zaplněná již solidně, přesto se ještě několik míst pro naši pětici našlo, byť ve vedlejší místnosti.  A ještě zbyl flek i pro další příchozí skupinku mladých cyklistů. Jak se o chvilku později ukázalo, bylo s nimi radost zavést společnou řeč. Říkají si Šneci, holka a dva kluci. Akce jako tato, není pro ně promarněný čas, čímž bylo jasné, že jsou to nám spřízněné duše V takové společnosti při srandování a společném fotografování věru čas moc příjemně utíká.



Svítání tu noc zkrátka nastalo dříve než jindy, čas se tak nevlekl. Po rozednění však bohužel prima náladu nešlo nakulminovat spatřením východu slunce, neboť to zůstalo za mraky. Nevypadá to na žádné náhlé zlepšení a tak se kolem páté hodiny loučíme. Já jedu dolů s Jirkou a Česlavem směrem na Krásnou, Zdeněk a Regec míří na Ostravici, mají v plánu ještě Pustevny. Já si taky dal ještě malý nášup, aniž jsem to dopředu tušil.


Obvykle jezdím z této akce domů do Havířova tou nejrychlejší trasou, směrem na Dobrou a FM, ale dnes dělám na doporučení Jirky výjimku. Přemluvil mne na jinou trasu přes Harendu a Žermanice. Že budu muset po noční Lysé ještě šplhat téměř do půlky Prašivé, to mne ani ve snu nenapadlo. Parádní odměnou nám však byl špičkový výhled na prosluněnou ranní podbeskydskou krajinu se špičkou Lysé v mlze. Domů jsme dojel kolem osmé. Délka trasy 105 km.

Žádné komentáře:

Okomentovat