čtvrtek 23. března 2017


20. Sraz Cyklobandy, ATC Mlýn Velké Losiny 21. - 23.8. 2015

Fotogalerie: 
Video ze srazu:


Oznámení Áji na webu Cyklobandy o tom, že hodlá s Mirkem pořádat sraz v srpnu 2015 ve Velkých Losinách, nemohla být pro Cyklobandu lepší zpráva. Ta se časem ještě znásobila tím, že počet přihlášek se zakulatil na čísle deset. To byl po posledním srazu, kdy na start vyjeli jen čtyři, hodně skvělý příslib. Po mém dojezdu na místo, jsem zjistil, že nás je ještě o krapet více, ale o tom až později. 

Tentokrát nám nevyšlo časové sladění se Zdeňkem, který vyrazil na cestu do Velkých Losin již brzo ráno, takže jsem jel sám. Z Havířova vyjíždím vlakem kolem půl jedenácté a vezu se až do Krnova. Mohl bych pokračovat ještě i do Bruntálu, ale do večera času dost. Zkusím se trošku potoulat a třeba cestou najdu i nějaké ty kešky. Ať chci nebo ne, hra „geocaching“, které součástí hledání kešek je, se stává oblíbeným doplňkem mých cyklovýletů. Z Krnova jedu do Bruntálu po cyklostezkách č. 503 a 6162.  Pak už po běžné silnici č. 11 do Rýmařova. Za ním mně čeká  na několik serpentin do sedla Skřítek. Jako odměnu za zdolání sedla si pak mohu kousek níž vybrat „nález“ kešky u dřevěného kostelíka v Klepáčově, kam se dostávám pěkným sjezdem. 

pondělí 13. března 2017

19. Sraz Cyklobandy Rakovec, „Penzion U Hrazdů“    9. – 10.5. 2015
Tento sraz lze v klidu označit jako „minisraz“ v počtu zúčastněných a také délky jeho trvání.  Zpočátku to vypadalo, že nás pojede zhruba stejné množství jako posledně. Tedy asi deset. To ještě platila nabídka od pořadatelů srazu Dáši a Hrazdy, že se sraz uskuteční na Prostějovsku.

Bohužel vlivem jistých událostí se Hrazdi museli svých plánů s pořádáním srazu v zamýšlené lokalitě vzdát. Aby toho nebylo málo, připletly se některým ohlášeným potíže s uvolněním z práce či jiné neodkladné důvody, pro které museli svou účast na srazu odvolat. To vše necelé tři týdny před zahájením srazu. Jak z toho ven? Hrazdi nám zároveň se stornem Prostějovska nabídli náhradní variantu. Představovala dát si repete loňského srazu s ubytováním u nich. S tím, že se ale pojede jiná trasa. Těch pár, co nás zbylo, přistoupilo na tuto variantu. Lepší minisraz než žádný. Po vzájemné domluvě se v sobotu ráno scházíme v Havířově u domu, kde bydlí Regec. Dorazil i Radek na lehokole. Měl to sem slušnou štreku až z Prostějovska. Alespoň tímto způsobem bude  dnes Prostějovsko na srazu zastoupeno. Takže se Zdeňkem, Regecem a Radkem jsme čtyři. Tak akorát do mariáše.

úterý 21. února 2017


18. Sraz Cyklobandy Rakovec, „Penzion U Hrazdů“    5.- 7.9. 2014

Na posledním srazu v Hradci na Moravicí padla do „placu“ taková úvaha. Padla vzhledem k tomu, že už máme lokality v okolí svých bydlišť projeté na předešlých srazech a na vzdálenější oblasti nám to časově na dostatečný průzkum moc nevychází. Bylo navrženo pojmout pořádání trošku benevolentněji.

Prostě někdo z nás doma na netu vybere zajímavou cyklotrasu a ubytování zajistí telefonicky. Stravování na trase pro současný počet cyklobanditů se také zjednodušilo. Tím, že nás už  nejezdí třicet jako dříve, není problém usadit všechny kdekoli na zahrádce restaurace. Předběžná rezervace tudíž není nutná.  Obvykle termín nástupního srazu se řídí datem obvyklým dle předešlých srazů. Mně jako pořadateli tohoto srazu přísluší vybrat KDE a navrhnout KDY. Ale nějak mi „nedocvakl“ jeden "detail". Ať se sraz pojme sebebenevoletněji, jedno se ale stejně musí dohodnout se všemi
cyklobandity a to je KDY. Já jsem to KDY, ovlivněn částí cyklobanditů, posunul mimo obvyklý termín z konce letních prázdnin na začátek školního roku. Byť byl termín oznámen s dostatečným předstihem tří měsíců, pro značnou část cyklobanditů to byl velký škrt přes "rozpočet" a nemohli na sraz přijet. Tudíž nás zbyla necelá desítka. Když už se blížil termín srazu a bylo jasné, že už nás nepřibude, tak jsem přistoupil na další neplánovaný návrh. A to na změnu  KDE.  

středa 8. února 2017


17. Sraz Cyklobandy Hradec nad Moravicí, kemp Kajlovec    22.- 25.5. 2014


Tento sraz měl takovou malou, nechtěnou „předehru“ ve formě přesunutí termínu pořádání srazu. Stalo se to v historií pořádání srazu poprvé. Důvodem byly povodně v regionu a mimořádně nepříznivá situace s počasím v původním termínu. Dorazit v něm na sraz by znamenalo prosedět 3 dny v kempu, bez šance vůbec vyrazit na kola. Náhradní varianta byl s počasím opak o 180° i když slušnou přeháňku jsme si taky užili. 

Na cestu do Hradce nad Moravicí jsem měl parťáka Zdeňka, se kterým jedeme spolu od Ostravy. Do Opavy kopírujeme stejnou trasou jako na poslední sraz v Karlově s Paragánem. Změnou bylo až odbočení v Opavě na CT 551, kterou se po projetí Kylešovic dostáváme k řece Moravici. Podél ní pohodlně až do Hradce. Zde Moravici opouštíme a v závěrečném úseku do kempu Kajlovec se necháváme doprovázet o poznání menším vodním tokem se jménem Hradečná. Zdeněk i já jsme pořadatelé tohoto srazu, takže by bylo zahodno být zde mezi prvními, abychom stihli doladit případné „detaily". Třeba jako správcem kuchyně a kempu zapomenutá naše objednávka na špekáčky a chleba. Než jsme se nadáli, tak správce tento nedostatek bleskurychle napravil nákupem potřebného v marketu v Opavě. Špekáčky si posléze opékáme večer u ohně. Krom již kompletně dorazivší Cyklobandy opéká s námi i správce se sympatickou rodinou. Než se pořádně setmělo, tak to už vypadalo, že jsou jako jedni z nás. Společně jsme pak strávili velice příjemný večer. Večer, jehož prima zpestřením byla oslava mých padesátin, ke kterým jsem dostal od cyklobanditů moc chutný narozeninový dort a kupu drobných dárků. Tuto milou pozornost jsem jim obratem vykompenzoval "otevřeným účtem" v kempové restauraci.

čtvrtek 2. února 2017


16. Sraz Cyklobandy - Karlov, Malá Morávka -  Ubytovna u P. Ostříška       22. - 25.8. 2013

Fotogalerie:

Do Jeseníků moc často na kole nejezdím a proto jsem rád uvítal nabídku Paragána na společnou cestu na sraz Karlově (Dolní Morávka). Naše trase vede přes Šenov, pokračujeme lesem na Vratimov, později na Starou Bělou. Zde máme před sebou Ostravu – Porubu. Moc se nám z prozatím klidných cest nechce do rušného města, ale nakonec to po cyklostezce kolem nádraží ve Svinově hravě zvládli. Za chvíli už ukrajujeme první kilometry za Ostravou, kolem řeky Opavy. Projíždíme parádní a klidnou stezkou proti proudu pomalu tekoucí řeky. 

pondělí 16. ledna 2017


15. Sraz Cyklobandy - Bohuňovice, Centrum zdraví       16. - 19.5. 2013

Fotogalerie:

Video od Asterixe: Z Hranic podél Bečvy, přes Helfštýn do Přerova, přes Olomouc do Bohuňovic 
Video od Asterixe: Bohuňovice - Rešovské vodopády - Těšíkovská kyselka - Krnov


Je čtvrtek ráno kolem 7°°. Má cesta na sraz začíná trošku netradičně. U havířovského Tesca nakládám své kolo i s batožinou do auta a spolu s Regecem a jeho sestrou Lenkou vyrážíme směr nádraží Ostrava - Svinov. Zde kola i my měníme dopravní prostředek, přesedáme totiž do rychlíku směr Hranice. Akorát že už jsme čtyři, na nádraží se k nám připojil Zdeňek s Asterixem. Lenka přijede za námi až na místo autem. Po vystoupení z rychlíku v Hranicích nás od místa srazu ještě dělí pěkná řádka kilometrů, ty však už zdoláváme pomocí kol. 

Jen co se vymotáme z města, nacházíme krásnou cyklostezku kolem řeky Bečvy. Po proudu není problém nabrat solidní tempo a za chvíli jsme u Týnu nad Bečvou. Zde nás zajímá jeho dominanta hrad Helfštýn. Je sice na kopci, ale to nám nebrání zajet si k němu. Po prohlídce se opět vracíme dolů k Bečvě a držíme se jí i v průběhu průjezdu Lipníkem nad Bečvou či Přerovem. Za Přerovem odbočujeme doprava na obec Dub nad Moravou s moc krásným kostelem, viditelným zdaleka. Hezké kostely a jiné památky máme možnost vidět také v Olomouci. Zdejší kašna na náměstí a zejména orloj jsou tím nejlepším lákadlem. Jak těžké bylo pro nás dojet do cíle se ukázalo v závěru při malém „zakufrování“ u Bohuňovic, následované posléze delším zastavením v hospůdce Přístav v obci Hlušovice. Zde nám Hrazda zajistil možnost společného sledování zápasu našich hokejistů na MS, jelikož v „našem“ penzionu tato možnost z nějakého důvodu nebyla. 

čtvrtek 29. prosince 2016


14. Sraz Cyklobandy - Mohelnice, ATC  Morava    23. - 26.8. 2012

Fotogalerie: 

Video od Asterixe: Ruda - Uničov - Mohelnice
Video od Asterixe: Mohelnice - Bouzov - Litovel - Úsov - Mohelnice

Video od Asterixe: Mohelnice - Mírov - Zábřeh - Brníčko - sjezd z Bradla - Veleboř - Mohelnice


Jarní sraz r. 2012 se z důvodu těžké autohavárie Yarise nekonal. Shodou okolností jej měl pořádat, ale v čase srazu měl docela jiné starosti, hlavně jak se dát zdravotně zpátky do kupy. I další – letní sraz, svěřený Jarykovi, měl namále. Na poslední chvíli mu něco do toho vlezlo. Situaci narychlo zachránili Ája s Pájou a uspořádali sraz v Mohelnici. Vše potřebné na fungování srazu zajistili v rekordně krátké době a zaslouží velice hluboko vykřesanou poklonu.

Ale to dost předbíhám, tohle jsem měl napsat na konci článku. Začínat jsem mohl třeba tím, že cestu na sraz jsem částečně absolvoval z Asterixem. Nejprve mne čekala cesta z Havířova do Opavy vlakem. Pak již na kole po parádní cyklostezce č. 55 do Krnova, kde mne u Petrova rybníku čekal Petr. Společně jsme pak jeli vesničkami Krnovska přes Brantice, Nové Heřminovy, Bruntál. Václavov u Bruntálu, Malá Štáhle, Rýmařov, Horní Město, Tvrdkov, Ruda, Křivá, Dlouhá Loučka, Uničov, Litovel až do Mohelnice. Petrem naplánovaná trasa byla sice mírně kopečková, ale jinak hodně luxusní s minimálním provozem aut. Navíc jsme si ji trošku zpestřili výjezdem na atraktivní Křížový vrch nad obcí Ruda.


I páteční trasa prvního dne srazu, kterou naplánovali Ája s Mirkem slibovala návštěvu hodně  zajímavých míst. Pár km po výjezdu z kempu zastavujeme na nevšední exkurzi v Muzeu tvarůžků v Lošticích. Další jejich perličkou byla návštěva hradu Bouzov, mimochodem stále moc krásného. Krásná dominanta nás potkala i o kus dál v obci Řimice, kde jsem výskyt skvěle zachovalého pravoslavného chrámu opravdu nečekal.

V programu byly také Mladečské jeskyně, ale vzhledem k tomu, jak se na trasách loudáme, bylo nutné nějak smazat časové manko. Návštěvu jeskyně jsme tedy z časových důvodů „odpískali“ a tak jsme v její blízkosti stihli akorát pěkně v klidu poobědvat. Další cesta nás zavedla do pivovaru v Litovli, resp. zastavení  na „jedno“ v místní Pivovarské hospodě. Po lehkém doplnění pitného režimu hravě překonáváme několik stoupání k zámku Úsov. Ale než tam dojedeme, čeká nás milé setkání. Na kraji silnice na nás čeká Milka s Yarisem, který se už cítí tak dobře, že zkouší rehabilitaci po úrazu pomocí kola. Nebydlí odsud daleko a tak se přijeli podívat, jak nám to šlape. Přivítání to bylo samozřejmě velice srdečné, což by bylo i jiných okolností, než dnes. Po chvíli už pokračujeme společně dál. Nemožno si nevšimnout, že Yaris opět třímá za jízdy v ruce kameru, jako dříve. To je to dobré znamení.


Sobotní trasa nás zavedla do blízkého okolí na výsost atraktivní lokality, i když jak pro koho. Nevzpomínám si, že bych viděl fotky hradu v nějakých turistických bedekrech, přestože vypadá velice fotogenicky. Jednalo se totiž o hrad Mírov, kde sídlí nejpřísněji střežená věznice v naší vlasti. Hrad - věznici jsme si prohlédli poměrně zblízka, zhruba ze vzdálenosti kolem 70m, z bližší vzdálenosti už byl zákaz fotografovat.
 

Po Mírovu míříme moc hezkým prostředím ke Krchlebům, taková cesta nahorů dolů, na pět km nám přibylo cca 250 výškových metrů. Sjezdu z kopce do  Bozéňova se  bylo třeba věnovat důkladněji, neboť se jelo po vydroleném asfaltu. Ale do Bozéňova (Restaurace Koliba) na občerstvovací pauzu jsem dorazili všichni v pořádku. Rádi zjišťujeme, že zde mají krom dobrého piva i skvělé kafe, každému lze jen doporučit. Také lze doporučit krásný sjez do obce Lupěné a následnou projížďku po krásné nové cyklostezce. Ta vznikla na opuštěném drážním úseku železniční tratě v úseku Zábřeh - Česká Třebová. Nová trať vede jinou trasou přes tunely.   Zde zbyla komunikace ve velice hezkém prostření mezi kopci, krásně se vinoucí podél řeky  Moravské Sázavy. Moc a moc jsem si tento úsek užili.  V Hněvkově přejíždíme na opačnou stranu řeky a vracíme se po klidné místní silnici opět do Lupěného. 

Od neustálého rozhlížení kolem řeky nám trošku vyhládlo. Otázku jak zahnat hlad jsme se pokusili vyřešit v Restauraci na Špici v Postřelmově. Zvoleno bylo to nejlepší řešení, protože zde vaří opravdu dobře. Doporučit lze třeba bramborové knedlíky, plněné masem a podávané se zelím. Ty byly prostě "uňo ňuňo. Už se tak na srazech stává, že po dobrém obědě nás vzápětí čeká kopec. Což není nejlepší varianta, ale v poklidným tempem se to dá zvládnout. Platí to i v případě zdolání kopce přes Kolšov, směr hrad Brníčko.

Na překlenutí horizontu, odkud už je hrad vidět, se nám dostává zajímavých pohledů na kraj, jeden hezčí od druhého. Jistě podobné to bude i naopak – pohledem z hradu. Už se moc těšíme, až tam budem. Cestou k němu nás potkala velice příjemná záležitost, která se již na srazech těžko kdy bude opakovat. Kousek od hradu, pod strání s přímým výhledem na hrad, přijíždíme k občerstvovacím stánkům, postaveným kvůli závodu horských kol. Závod před chvíli skončil a pořadatelé se stánky chystali "zbourat".  Jelikož jim zbyla spousta proviantu a viděli, že jsme taky od cyklistického fochu, nebylo pro ně nic jednoduššího, než nás pozvat "ke stolu". Velkorysou nabídku jsme rádi přijali. Díky kaloriím spáleným v kopci již bylo v našich bříškách místo a tak jsme jim trošku pomohli, ať toho nemusí tolik sklízet.


 Po poděkování za nečekané pohoštění máme před sebou zmiňovanou příkrou stráň k hradu. Jedno poučení nevhodnosti plného žaludku před kopcem nestačilo, už je tady druhé. Není divu, že jsme všichni, až na Pepu, svá kola různě dlouhé úseky nahoru tlačili. Hrad Brníčko to jsou spíše ruiny, ale stejně moc pěkné. Chvíle strávené prohlídkou ruin a také výhledy od nich byly další hezkou perličkou srazu. 

A aby jich nebylo dost, přesun lesem a loukami v lokalitách mezi Šebenou, Cikánským bukem a Nedvězím, to bylo z říše pohádek. Putujeme po hladkých a nebo travnatých chodníčcích, úzkých tak pro jedno kolo. Nevíme zda dříve máme vnímat louky, po kterých jedeme a nebo nespočetné výhledy. Prostě dokonalé prostředí hřebenové trasy. Z té sjíždíme až u obce Nedvězí. Zde chvíli frčíme po asfaltu a pak opět hurá na lesní cesty se závěrečnou singltrakovou pod vyvýšeninu s vyhlídkou s názvem Bradlo. Kola necháváme kousek pod Bradlem, na jeho samotný vrchol se musí pěšky. Vyhlídka má tu dobrou vlastnost, že krom prima rozhledu po širokém okolí nabízí pohled i do míst, kde bydlí naši dnešní průvodci Ája a Mirek. Sjezd z Bradla, to byla další třešnička na dortu. Jedeme přes různě hustý les po úzkém chodníčku mezi stromy po modré TZ směrem do Lipinky. 


Zde se k nám připojil Radek, který si odskočil z nedalekého souběžného srazu lehokolistů. Posléze pokračujeme do Police a Třeštiny, kde se pár z nás stavilo v jedné milé místní hospůdce u známých od Áji, část pokračovala přímo do kempu. Večerka se nám pak protáhla do půlnoci. Poděkovat Áji A Mirkovi za přípravu trasy a skvělý sraz, předání štafety příprav dalšího srazu Milce a Yarisovi  a vůbec probrat, co se ještě neprobralo, netrvá chviličku a proto se nešlo spát příliš brzo.

Díky tomu jsme zaregistrovali, že se spustil déšť, který vydržel „bubnovat“ po střeše chatky celou noc. Horší bylo, že pršelo i ráno. Představa má a Asterixe, že odjedeme ze srazu, tak jak jsme přijeli, tedy po vlastní ose, dostávala pořádně na frak. Déšť však naštěstí téměř ustal v čase, kdy probíhalo rozloučení s účastníky mohelnického srazu. Mně i Péťovi tedy nic nebrání, abychom se vydali směr Litovel, Uničov, Paseka, hrad Sovinec, Jiříkov, Břidličná a Bruntál. Zde se s Péťou, jenž pokračuje na Krnov loučím a již sám jedu směr Opava. Z Opavy domů do Havířova využívám služeb Českých drah a vezu se vlakem.